Hbité prsty

Pokud netrpíte nějakou anatomickou anomálií, máte na každé ruce pět prstů. Prsty, díky kterým můžeme uchopit předměty musíme od malička trénovat, abychom si vycvičili jemnou motoriku. Bez hbitých prstů bychom se nenaučili psát, a to jak propiskou, tak i mačkat písmenka na klávesnici, či prstem přejíždět po displeji vašeho mobilu.

Jen si vzpomeňme, jak dlouho trvá dětem, než si zapnou sami knoflík, než se naučí zavázat si tkaničku od botiček, nebo i zapnout si zip na bundě. Dospělí často spěchají a než by čekali, až se to dětem povede, zapnou jim to sami. I tak se to ale děti časem musí naučit samy a potřebnou dovednost získají.

dětská ruka

Motorika pro běžný život je důležitá, ale někteří potřebují jemnou motoriku vypilovat až k dokonalosti a kdo to je? Především mistři chirurgové. Bez jejich šikovných ručiček by nebyly operace, o mikrooperacích ani nemluvě. Dovedete si představit, že jdete na konzultaci před operací a lékaři se bude třást ruka? Děsivá představa, že?

A pak je tu skupinka lidí, kteří mají dokonale hbité prsty, aby mohli ovládat hudební nástroje a kouzlit libozvučné symfonie k potěše našich uší. Klavírista, i když má jen těch deset prstů jako my ostatní dokáže zahrát na piáno tak, že máme pocit, že má prstů jak stonožka nohou. Nebo prstoklad kytara, který jednou rukou mačká struny a druhou vybrnkává rytmus, to je v mistrovském podání skutečný balzám pro duši. A hra na varhany? Tam se používá jak rukou, tak nohou a když se to rozezní kostelem, nejednomu z nás naskočí husí kůže.

klavír

Údělem rodičů je, aby u dětí rozvíjeli celkovou motoriku, i tu jemnou, tzn. motoriku rukou. Pravidelnými kontrolami u dětského lékaře se dá včas odhalit, pokud dítě ve vývoji zaostává a doporučenými vhodnými stimulacemi a cviky se dá vývoj opět nastartovat a časem dohnat na úroveň vrstevníků. Rozdíly se mohou úplně vytratit.