Blog

Konopí je rostlinou, která obsahuje velké množství kanabinoidů. Mezi jejich nejčastější zástupce patří kanabidiol (CBD) a tetrahydrokanabinol (THC), dále je zde velké množství dalších zástupců, které se ale vyskytují již pouze ve stopovém množství. Ačkoli rostlina proslula především díky THC, které navodí pocit euforie a pozmění smyslové vnímání, vědci si cení spíše CBD a jeho ohromného lékařského potenciálu.

CBD a THC mají podobnou molekulární strukturu, která se odlišuje v malém detailu. To je příčinou zcela jiného působí na lidský organismus. Zatímco THC přímo stimuluje kanabinoidní receptory CB1 a CB2, u CBD je to trochu jinak. CBD stimuluje více receptorů a kanálů, jimiž se dostává do lidského těla, kde může fungovat. Váže se například na serotoninové receptory, čímž přispívá k antidepresivním účinkům, ovlivňuje také sirotčí receptor (GPR55), receptory podporující antipsychotické účinky či receptory potlačující genovou expresi.
Toto jiné působení má za vliv právě molekulární struktura obou látek. Protože zatímco THC přímo pasuje do „zámku“, což mu umožňuje snadno a rychle působit, CBD zase až tak úplně nezapadne, čímž je pozměněno také jeho působení.

Dokáže zeslabovat příliš silné účinky THC, které by měly za následek bolest hlavy.
Pokud bychom ale chtěli zkoumat psychoaktivní vlastnosti CBD, nedobrali bychom se úplného závěru. Stále totiž probíhají výzkumy, které se dané problematice snaží přijít na kloub. Závěry jsou zatím zhruba takové: CBD není psychoptropní látkou (nemá schopnost navodit pocit euforie), ale je látkou psychoaktivní (dokáže zlepšit náladu). To, co je psychoaktivní, ale vůbec nemusí být špatné. Mezi podobné látky patří také například čokoláda, která také navozuje pocit štěstí. Je to zapříčiněno schopností obou interagovat s úrovní serotoninu (hormonu štěstí) v těle.

Konopí je rostlinou, která obsahuje velké množství kanabinoidů. Mezi jejich nejčastější zástupce patří kanabidiol (CBD) a tetrahydrokanabinol (THC), dále je zde velké množství dalších zástupců, které se ale vyskytují již pouze ve stopovém množství. Ačkoli rostlina proslula především díky THC, které navodí pocit euforie a pozmění smyslové vnímání, vědci si cení spíše CBD a jeho ohromného lékařského potenciálu.

CBD a THC mají podobnou molekulární strukturu, která se odlišuje v malém detailu. To je příčinou zcela jiného působí na lidský organismus. Zatímco THC přímo stimuluje kanabinoidní receptory CB1 a CB2, u CBD je to trochu jinak. CBD stimuluje více receptorů a kanálů, jimiž se dostává do lidského těla, kde může fungovat. Váže se například na serotoninové receptory, čímž přispívá k antidepresivním účinkům, ovlivňuje také sirotčí receptor (GPR55), receptory podporující antipsychotické účinky či receptory potlačující genovou expresi.
Toto jiné působení má za vliv právě molekulární struktura obou látek. Protože zatímco THC přímo pasuje do „zámku“, což mu umožňuje snadno a rychle působit, CBD zase až tak úplně nezapadne, čímž je pozměněno také jeho působení.

Dokáže zeslabovat příliš silné účinky THC, které by měly za následek bolest hlavy.
Pokud bychom ale chtěli zkoumat psychoaktivní vlastnosti CBD, nedobrali bychom se úplného závěru. Stále totiž probíhají výzkumy, které se dané problematice snaží přijít na kloub. Závěry jsou zatím zhruba takové: CBD není psychoptropní látkou (nemá schopnost navodit pocit euforie), ale je látkou psychoaktivní (dokáže zlepšit náladu). To, co je psychoaktivní, ale vůbec nemusí být špatné. Mezi podobné látky patří také například čokoláda, která také navozuje pocit štěstí. Je to zapříčiněno schopností obou interagovat s úrovní serotoninu (hormonu štěstí) v těle.

Konopí je rostlinou, která obsahuje velké množství kanabinoidů. Mezi jejich nejčastější zástupce patří kanabidiol (CBD) a tetrahydrokanabinol (THC), dále je zde velké množství dalších zástupců, které se ale vyskytují již pouze ve stopovém množství. Ačkoli rostlina proslula především díky THC, které navodí pocit euforie a pozmění smyslové vnímání, vědci si cení spíše CBD a jeho ohromného lékařského potenciálu.

CBD a THC mají podobnou molekulární strukturu, která se odlišuje v malém detailu. To je příčinou zcela jiného působí na lidský organismus. Zatímco THC přímo stimuluje kanabinoidní receptory CB1 a CB2, u CBD je to trochu jinak. CBD stimuluje více receptorů a kanálů, jimiž se dostává do lidského těla, kde může fungovat. Váže se například na serotoninové receptory, čímž přispívá k antidepresivním účinkům, ovlivňuje také sirotčí receptor (GPR55), receptory podporující antipsychotické účinky či receptory potlačující genovou expresi.
Toto jiné působení má za vliv právě molekulární struktura obou látek. Protože zatímco THC přímo pasuje do „zámku“, což mu umožňuje snadno a rychle působit, CBD zase až tak úplně nezapadne, čímž je pozměněno také jeho působení.

Dokáže zeslabovat příliš silné účinky THC, které by měly za následek bolest hlavy.
Pokud bychom ale chtěli zkoumat psychoaktivní vlastnosti CBD, nedobrali bychom se úplného závěru. Stále totiž probíhají výzkumy, které se dané problematice snaží přijít na kloub. Závěry jsou zatím zhruba takové: CBD není psychoptropní látkou (nemá schopnost navodit pocit euforie), ale je látkou psychoaktivní (dokáže zlepšit náladu). To, co je psychoaktivní, ale vůbec nemusí být špatné. Mezi podobné látky patří také například čokoláda, která také navozuje pocit štěstí. Je to zapříčiněno schopností obou interagovat s úrovní serotoninu (hormonu štěstí) v těle.

Konopí je rostlinou, která obsahuje velké množství kanabinoidů. Mezi jejich nejčastější zástupce patří kanabidiol (CBD) a tetrahydrokanabinol (THC), dále je zde velké množství dalších zástupců, které se ale vyskytují již pouze ve stopovém množství. Ačkoli rostlina proslula především díky THC, které navodí pocit euforie a pozmění smyslové vnímání, vědci si cení spíše CBD a jeho ohromného lékařského potenciálu.

CBD a THC mají podobnou molekulární strukturu, která se odlišuje v malém detailu. To je příčinou zcela jiného působí na lidský organismus. Zatímco THC přímo stimuluje kanabinoidní receptory CB1 a CB2, u CBD je to trochu jinak. CBD stimuluje více receptorů a kanálů, jimiž se dostává do lidského těla, kde může fungovat. Váže se například na serotoninové receptory, čímž přispívá k antidepresivním účinkům, ovlivňuje také sirotčí receptor (GPR55), receptory podporující antipsychotické účinky či receptory potlačující genovou expresi.
Toto jiné působení má za vliv právě molekulární struktura obou látek. Protože zatímco THC přímo pasuje do „zámku“, což mu umožňuje snadno a rychle působit, CBD zase až tak úplně nezapadne, čímž je pozměněno také jeho působení.

Dokáže zeslabovat příliš silné účinky THC, které by měly za následek bolest hlavy.
Pokud bychom ale chtěli zkoumat psychoaktivní vlastnosti CBD, nedobrali bychom se úplného závěru. Stále totiž probíhají výzkumy, které se dané problematice snaží přijít na kloub. Závěry jsou zatím zhruba takové: CBD není psychoptropní látkou (nemá schopnost navodit pocit euforie), ale je látkou psychoaktivní (dokáže zlepšit náladu). To, co je psychoaktivní, ale vůbec nemusí být špatné. Mezi podobné látky patří také například čokoláda, která také navozuje pocit štěstí. Je to zapříčiněno schopností obou interagovat s úrovní serotoninu (hormonu štěstí) v těle.

Tomáš Baťa (1876-1932) byl stár 18 let, když společně se sestrou Annou (1872-1936) a bratrem Antonínem (1874-1908) ve Zlíně roku 1894 zakládají obuvnickou firmu „Baťa“ a začínají tak nevědomky psát historii dost možná největšího čs. podniku v historii. Vstupním vkladem jim je 800 zlatých, které zdědili po matce. Firma začíná skromně, po roce mají jednu dvoupatrovou budovou a v ní 50 zaměstnanců. Tomáš osobně nosí vyrobené boty v nůši na trh a výdělek dává do podniku, na nějaké zisky z podnikání si sourozenci musí ještě počkat.

V roce 1900 začíná Baťa budovat průmyslový areál, který postupně zabere plochu v řádech kilometrů čtverečních, nyní má však jen jednu budovu.

Po roce 1905, kdy je Tomáš se skupinou kolegů „na zkušenou“ v USA, začíná první velký rozmach firmy – rozšiřují areál, stále více snižují konkurenceschopnost dalších zlínských ševců a zavádějí „americký styl výroby“ – pásovou výrobu. Během 1. světové války vyrábí boty pro c. a. k. armádu a zajistí tak mimo jiné práci pro tisíce mužů, kteří by jinak museli na frontu.

Na konci války za den Baťa díky svým 4 tisícům zaměstnanců vyrobí 10 tisíc párů bot. Krom samotné továrny staví koželužny, elektrárnu, cihelnu a síť prodejen. Také zkupuje pozemky okolo Zlína, kde vznikají sídliště pro zaměstnance, ony typické cihlové domky.

V září 1923 je Tomáš Baťa zvolen starostou. O rok později, 1. května 1924 firma Baťa pořádá historicky první „Prvomájové oslavy“, takže žádní komunisti ale Baťa, to byl ten, kdo tuto tradici založil, ostatně, budoucí soudruzi od Baťů převzali i pozdrav „čest práci“, ano, i to má původ ve Zlíně.

Rozmach nezastavuje ani Světová hospodářská krize roku 1929, namísto zdražování Baťa zlevňuje až o 50 %, vzniká typ ceny zakončený 9, místo 100,- tedy 99,- a tak podobně, mzdy snižuje až po domluvě se zaměstnanci. Je si vědom toho, že zisk není vše, že je potřeba i spokojenost lidu, otevírá tak ve Zlíně moderní Obchodní dům (dnes již nepůvodní, zrekonstruovaný), Společenský dům (dnes hotel Moskva) či Velké kino a po celém městě jsou k vidění panely s hesly, z nichž známá jsou „co chceš-můžeš“, „mysleme, mějme cíl“ a nejznámější „náš zákazník – náš pán“.

Kapacita Zlína začíná nabývat maxima, Baťa koupí močály okolo sousedních Otrokovic, vysuší je a postaví zde novou městskou část – Baťov, v těsné blízkosti vzniká nový průmyslový areál a letiště.

Počátkem 30. let je Baťa jednou z největších firem světa, jen na daních odvádí okolo 50 milionů čs. korun, konkurence zajistí nepodporování vývozu značky Baťa, a tak firma exportuje celé továrny, pobočky má například v Indii, Jižní i Severní Americe a samozřejmě po celé Evropě. Spolu s obuvnictvím Baťa podniká v 35 dalších oborech.

Firmu BAŤA opouštíme v době její největší slávy, která je dodnes ve Zlíně patrná, takže až budete mít chuť poznat tento příběh víc, přijďte k nám do Zlína, do „Hlavního města obuvi“. 

„Za všechno vděčím svým kritikům a konkurenci, nebýt jich, nebylo by Baťova úspěchu.“

– T. Baťa

Tomáš Baťa (1876-1932) byl stár 18 let, když společně se sestrou Annou (1872-1936) a bratrem Antonínem (1874-1908) ve Zlíně roku 1894 zakládají obuvnickou firmu „Baťa“ a začínají tak nevědomky psát historii dost možná největšího čs. podniku v historii. Vstupním vkladem jim je 800 zlatých, které zdědili po matce. Firma začíná skromně, po roce mají jednu dvoupatrovou budovou a v ní 50 zaměstnanců. Tomáš osobně nosí vyrobené boty v nůši na trh a výdělek dává do podniku, na nějaké zisky z podnikání si sourozenci musí ještě počkat.

V roce 1900 začíná Baťa budovat průmyslový areál, který postupně zabere plochu v řádech kilometrů čtverečních, nyní má však jen jednu budovu.

Po roce 1905, kdy je Tomáš se skupinou kolegů „na zkušenou“ v USA, začíná první velký rozmach firmy – rozšiřují areál, stále více snižují konkurenceschopnost dalších zlínských ševců a zavádějí „americký styl výroby“ – pásovou výrobu. Během 1. světové války vyrábí boty pro c. a. k. armádu a zajistí tak mimo jiné práci pro tisíce mužů, kteří by jinak museli na frontu.

Na konci války za den Baťa díky svým 4 tisícům zaměstnanců vyrobí 10 tisíc párů bot. Krom samotné továrny staví koželužny, elektrárnu, cihelnu a síť prodejen. Také zkupuje pozemky okolo Zlína, kde vznikají sídliště pro zaměstnance, ony typické cihlové domky.

V září 1923 je Tomáš Baťa zvolen starostou. O rok později, 1. května 1924 firma Baťa pořádá historicky první „Prvomájové oslavy“, takže žádní komunisti ale Baťa, to byl ten, kdo tuto tradici založil, ostatně, budoucí soudruzi od Baťů převzali i pozdrav „čest práci“, ano, i to má původ ve Zlíně.

Rozmach nezastavuje ani Světová hospodářská krize roku 1929, namísto zdražování Baťa zlevňuje až o 50 %, vzniká typ ceny zakončený 9, místo 100,- tedy 99,- a tak podobně, mzdy snižuje až po domluvě se zaměstnanci. Je si vědom toho, že zisk není vše, že je potřeba i spokojenost lidu, otevírá tak ve Zlíně moderní Obchodní dům (dnes již nepůvodní, zrekonstruovaný), Společenský dům (dnes hotel Moskva) či Velké kino a po celém městě jsou k vidění panely s hesly, z nichž známá jsou „co chceš-můžeš“, „mysleme, mějme cíl“ a nejznámější „náš zákazník – náš pán“.

Kapacita Zlína začíná nabývat maxima, Baťa koupí močály okolo sousedních Otrokovic, vysuší je a postaví zde novou městskou část – Baťov, v těsné blízkosti vzniká nový průmyslový areál a letiště.

Počátkem 30. let je Baťa jednou z největších firem světa, jen na daních odvádí okolo 50 milionů čs. korun, konkurence zajistí nepodporování vývozu značky Baťa, a tak firma exportuje celé továrny, pobočky má například v Indii, Jižní i Severní Americe a samozřejmě po celé Evropě. Spolu s obuvnictvím Baťa podniká v 35 dalších oborech.

Firmu BAŤA opouštíme v době její největší slávy, která je dodnes ve Zlíně patrná, takže až budete mít chuť poznat tento příběh víc, přijďte k nám do Zlína, do „Hlavního města obuvi“. 

„Za všechno vděčím svým kritikům a konkurenci, nebýt jich, nebylo by Baťova úspěchu.“

– T. Baťa

Tomáš Baťa (1876-1932) byl stár 18 let, když společně se sestrou Annou (1872-1936) a bratrem Antonínem (1874-1908) ve Zlíně roku 1894 zakládají obuvnickou firmu „Baťa“ a začínají tak nevědomky psát historii dost možná největšího čs. podniku v historii. Vstupním vkladem jim je 800 zlatých, které zdědili po matce. Firma začíná skromně, po roce mají jednu dvoupatrovou budovou a v ní 50 zaměstnanců. Tomáš osobně nosí vyrobené boty v nůši na trh a výdělek dává do podniku, na nějaké zisky z podnikání si sourozenci musí ještě počkat.

V roce 1900 začíná Baťa budovat průmyslový areál, který postupně zabere plochu v řádech kilometrů čtverečních, nyní má však jen jednu budovu.

Po roce 1905, kdy je Tomáš se skupinou kolegů „na zkušenou“ v USA, začíná první velký rozmach firmy – rozšiřují areál, stále více snižují konkurenceschopnost dalších zlínských ševců a zavádějí „americký styl výroby“ – pásovou výrobu. Během 1. světové války vyrábí boty pro c. a. k. armádu a zajistí tak mimo jiné práci pro tisíce mužů, kteří by jinak museli na frontu.

Na konci války za den Baťa díky svým 4 tisícům zaměstnanců vyrobí 10 tisíc párů bot. Krom samotné továrny staví koželužny, elektrárnu, cihelnu a síť prodejen. Také zkupuje pozemky okolo Zlína, kde vznikají sídliště pro zaměstnance, ony typické cihlové domky.

V září 1923 je Tomáš Baťa zvolen starostou. O rok později, 1. května 1924 firma Baťa pořádá historicky první „Prvomájové oslavy“, takže žádní komunisti ale Baťa, to byl ten, kdo tuto tradici založil, ostatně, budoucí soudruzi od Baťů převzali i pozdrav „čest práci“, ano, i to má původ ve Zlíně.

Rozmach nezastavuje ani Světová hospodářská krize roku 1929, namísto zdražování Baťa zlevňuje až o 50 %, vzniká typ ceny zakončený 9, místo 100,- tedy 99,- a tak podobně, mzdy snižuje až po domluvě se zaměstnanci. Je si vědom toho, že zisk není vše, že je potřeba i spokojenost lidu, otevírá tak ve Zlíně moderní Obchodní dům (dnes již nepůvodní, zrekonstruovaný), Společenský dům (dnes hotel Moskva) či Velké kino a po celém městě jsou k vidění panely s hesly, z nichž známá jsou „co chceš-můžeš“, „mysleme, mějme cíl“ a nejznámější „náš zákazník – náš pán“.

Kapacita Zlína začíná nabývat maxima, Baťa koupí močály okolo sousedních Otrokovic, vysuší je a postaví zde novou městskou část – Baťov, v těsné blízkosti vzniká nový průmyslový areál a letiště.

Počátkem 30. let je Baťa jednou z největších firem světa, jen na daních odvádí okolo 50 milionů čs. korun, konkurence zajistí nepodporování vývozu značky Baťa, a tak firma exportuje celé továrny, pobočky má například v Indii, Jižní i Severní Americe a samozřejmě po celé Evropě. Spolu s obuvnictvím Baťa podniká v 35 dalších oborech.

Firmu BAŤA opouštíme v době její největší slávy, která je dodnes ve Zlíně patrná, takže až budete mít chuť poznat tento příběh víc, přijďte k nám do Zlína, do „Hlavního města obuvi“. 

„Za všechno vděčím svým kritikům a konkurenci, nebýt jich, nebylo by Baťova úspěchu.“

– T. Baťa

Tomáš Baťa (1876-1932) byl stár 18 let, když společně se sestrou Annou (1872-1936) a bratrem Antonínem (1874-1908) ve Zlíně roku 1894 zakládají obuvnickou firmu „Baťa“ a začínají tak nevědomky psát historii dost možná největšího čs. podniku v historii. Vstupním vkladem jim je 800 zlatých, které zdědili po matce. Firma začíná skromně, po roce mají jednu dvoupatrovou budovou a v ní 50 zaměstnanců. Tomáš osobně nosí vyrobené boty v nůši na trh a výdělek dává do podniku, na nějaké zisky z podnikání si sourozenci musí ještě počkat.

V roce 1900 začíná Baťa budovat průmyslový areál, který postupně zabere plochu v řádech kilometrů čtverečních, nyní má však jen jednu budovu.

Po roce 1905, kdy je Tomáš se skupinou kolegů „na zkušenou“ v USA, začíná první velký rozmach firmy – rozšiřují areál, stále více snižují konkurenceschopnost dalších zlínských ševců a zavádějí „americký styl výroby“ – pásovou výrobu. Během 1. světové války vyrábí boty pro c. a. k. armádu a zajistí tak mimo jiné práci pro tisíce mužů, kteří by jinak museli na frontu.

Na konci války za den Baťa díky svým 4 tisícům zaměstnanců vyrobí 10 tisíc párů bot. Krom samotné továrny staví koželužny, elektrárnu, cihelnu a síť prodejen. Také zkupuje pozemky okolo Zlína, kde vznikají sídliště pro zaměstnance, ony typické cihlové domky.

V září 1923 je Tomáš Baťa zvolen starostou. O rok později, 1. května 1924 firma Baťa pořádá historicky první „Prvomájové oslavy“, takže žádní komunisti ale Baťa, to byl ten, kdo tuto tradici založil, ostatně, budoucí soudruzi od Baťů převzali i pozdrav „čest práci“, ano, i to má původ ve Zlíně.

Rozmach nezastavuje ani Světová hospodářská krize roku 1929, namísto zdražování Baťa zlevňuje až o 50 %, vzniká typ ceny zakončený 9, místo 100,- tedy 99,- a tak podobně, mzdy snižuje až po domluvě se zaměstnanci. Je si vědom toho, že zisk není vše, že je potřeba i spokojenost lidu, otevírá tak ve Zlíně moderní Obchodní dům (dnes již nepůvodní, zrekonstruovaný), Společenský dům (dnes hotel Moskva) či Velké kino a po celém městě jsou k vidění panely s hesly, z nichž známá jsou „co chceš-můžeš“, „mysleme, mějme cíl“ a nejznámější „náš zákazník – náš pán“.

Kapacita Zlína začíná nabývat maxima, Baťa koupí močály okolo sousedních Otrokovic, vysuší je a postaví zde novou městskou část – Baťov, v těsné blízkosti vzniká nový průmyslový areál a letiště.

Počátkem 30. let je Baťa jednou z největších firem světa, jen na daních odvádí okolo 50 milionů čs. korun, konkurence zajistí nepodporování vývozu značky Baťa, a tak firma exportuje celé továrny, pobočky má například v Indii, Jižní i Severní Americe a samozřejmě po celé Evropě. Spolu s obuvnictvím Baťa podniká v 35 dalších oborech.

Firmu BAŤA opouštíme v době její největší slávy, která je dodnes ve Zlíně patrná, takže až budete mít chuť poznat tento příběh víc, přijďte k nám do Zlína, do „Hlavního města obuvi“. 

„Za všechno vděčím svým kritikům a konkurenci, nebýt jich, nebylo by Baťova úspěchu.“

– T. Baťa

Tomáš Baťa (1876-1932) byl stár 18 let, když společně se sestrou Annou (1872-1936) a bratrem Antonínem (1874-1908) ve Zlíně roku 1894 zakládají obuvnickou firmu „Baťa“ a začínají tak nevědomky psát historii dost možná největšího čs. podniku v historii. Vstupním vkladem jim je 800 zlatých, které zdědili po matce. Firma začíná skromně, po roce mají jednu dvoupatrovou budovou a v ní 50 zaměstnanců. Tomáš osobně nosí vyrobené boty v nůši na trh a výdělek dává do podniku, na nějaké zisky z podnikání si sourozenci musí ještě počkat.

V roce 1900 začíná Baťa budovat průmyslový areál, který postupně zabere plochu v řádech kilometrů čtverečních, nyní má však jen jednu budovu.

Po roce 1905, kdy je Tomáš se skupinou kolegů „na zkušenou“ v USA, začíná první velký rozmach firmy – rozšiřují areál, stále více snižují konkurenceschopnost dalších zlínských ševců a zavádějí „americký styl výroby“ – pásovou výrobu. Během 1. světové války vyrábí boty pro c. a. k. armádu a zajistí tak mimo jiné práci pro tisíce mužů, kteří by jinak museli na frontu.

Na konci války za den Baťa díky svým 4 tisícům zaměstnanců vyrobí 10 tisíc párů bot. Krom samotné továrny staví koželužny, elektrárnu, cihelnu a síť prodejen. Také zkupuje pozemky okolo Zlína, kde vznikají sídliště pro zaměstnance, ony typické cihlové domky.

V září 1923 je Tomáš Baťa zvolen starostou. O rok později, 1. května 1924 firma Baťa pořádá historicky první „Prvomájové oslavy“, takže žádní komunisti ale Baťa, to byl ten, kdo tuto tradici založil, ostatně, budoucí soudruzi od Baťů převzali i pozdrav „čest práci“, ano, i to má původ ve Zlíně.

Rozmach nezastavuje ani Světová hospodářská krize roku 1929, namísto zdražování Baťa zlevňuje až o 50 %, vzniká typ ceny zakončený 9, místo 100,- tedy 99,- a tak podobně, mzdy snižuje až po domluvě se zaměstnanci. Je si vědom toho, že zisk není vše, že je potřeba i spokojenost lidu, otevírá tak ve Zlíně moderní Obchodní dům (dnes již nepůvodní, zrekonstruovaný), Společenský dům (dnes hotel Moskva) či Velké kino a po celém městě jsou k vidění panely s hesly, z nichž známá jsou „co chceš-můžeš“, „mysleme, mějme cíl“ a nejznámější „náš zákazník – náš pán“.

Kapacita Zlína začíná nabývat maxima, Baťa koupí močály okolo sousedních Otrokovic, vysuší je a postaví zde novou městskou část – Baťov, v těsné blízkosti vzniká nový průmyslový areál a letiště.

Počátkem 30. let je Baťa jednou z největších firem světa, jen na daních odvádí okolo 50 milionů čs. korun, konkurence zajistí nepodporování vývozu značky Baťa, a tak firma exportuje celé továrny, pobočky má například v Indii, Jižní i Severní Americe a samozřejmě po celé Evropě. Spolu s obuvnictvím Baťa podniká v 35 dalších oborech.

Firmu BAŤA opouštíme v době její největší slávy, která je dodnes ve Zlíně patrná, takže až budete mít chuť poznat tento příběh víc, přijďte k nám do Zlína, do „Hlavního města obuvi“. 

„Za všechno vděčím svým kritikům a konkurenci, nebýt jich, nebylo by Baťova úspěchu.“

– T. Baťa

Tomáš Baťa (1876-1932) byl stár 18 let, když společně se sestrou Annou (1872-1936) a bratrem Antonínem (1874-1908) ve Zlíně roku 1894 zakládají obuvnickou firmu „Baťa“ a začínají tak nevědomky psát historii dost možná největšího čs. podniku v historii. Vstupním vkladem jim je 800 zlatých, které zdědili po matce. Firma začíná skromně, po roce mají jednu dvoupatrovou budovou a v ní 50 zaměstnanců. Tomáš osobně nosí vyrobené boty v nůši na trh a výdělek dává do podniku, na nějaké zisky z podnikání si sourozenci musí ještě počkat.

V roce 1900 začíná Baťa budovat průmyslový areál, který postupně zabere plochu v řádech kilometrů čtverečních, nyní má však jen jednu budovu.

Po roce 1905, kdy je Tomáš se skupinou kolegů „na zkušenou“ v USA, začíná první velký rozmach firmy – rozšiřují areál, stále více snižují konkurenceschopnost dalších zlínských ševců a zavádějí „americký styl výroby“ – pásovou výrobu. Během 1. světové války vyrábí boty pro c. a. k. armádu a zajistí tak mimo jiné práci pro tisíce mužů, kteří by jinak museli na frontu.

Na konci války za den Baťa díky svým 4 tisícům zaměstnanců vyrobí 10 tisíc párů bot. Krom samotné továrny staví koželužny, elektrárnu, cihelnu a síť prodejen. Také zkupuje pozemky okolo Zlína, kde vznikají sídliště pro zaměstnance, ony typické cihlové domky.

V září 1923 je Tomáš Baťa zvolen starostou. O rok později, 1. května 1924 firma Baťa pořádá historicky první „Prvomájové oslavy“, takže žádní komunisti ale Baťa, to byl ten, kdo tuto tradici založil, ostatně, budoucí soudruzi od Baťů převzali i pozdrav „čest práci“, ano, i to má původ ve Zlíně.

Rozmach nezastavuje ani Světová hospodářská krize roku 1929, namísto zdražování Baťa zlevňuje až o 50 %, vzniká typ ceny zakončený 9, místo 100,- tedy 99,- a tak podobně, mzdy snižuje až po domluvě se zaměstnanci. Je si vědom toho, že zisk není vše, že je potřeba i spokojenost lidu, otevírá tak ve Zlíně moderní Obchodní dům (dnes již nepůvodní, zrekonstruovaný), Společenský dům (dnes hotel Moskva) či Velké kino a po celém městě jsou k vidění panely s hesly, z nichž známá jsou „co chceš-můžeš“, „mysleme, mějme cíl“ a nejznámější „náš zákazník – náš pán“.

Kapacita Zlína začíná nabývat maxima, Baťa koupí močály okolo sousedních Otrokovic, vysuší je a postaví zde novou městskou část – Baťov, v těsné blízkosti vzniká nový průmyslový areál a letiště.

Počátkem 30. let je Baťa jednou z největších firem světa, jen na daních odvádí okolo 50 milionů čs. korun, konkurence zajistí nepodporování vývozu značky Baťa, a tak firma exportuje celé továrny, pobočky má například v Indii, Jižní i Severní Americe a samozřejmě po celé Evropě. Spolu s obuvnictvím Baťa podniká v 35 dalších oborech.

Firmu BAŤA opouštíme v době její největší slávy, která je dodnes ve Zlíně patrná, takže až budete mít chuť poznat tento příběh víc, přijďte k nám do Zlína, do „Hlavního města obuvi“. 

„Za všechno vděčím svým kritikům a konkurenci, nebýt jich, nebylo by Baťova úspěchu.“

– T. Baťa