Blog

Pravdou je, že noc bez snů jenom kazí následující ráno a poté i den. Když se tak stane občas, dá se to přehlédnout. Dlouhotrvající nedostatek spánku ale dokáže ublížit víc, než si myslíme. Každý druhý Čech totiž trpí nějakou spánkovou poruchou, a to je dost alarmující zjištění. Netýká se to jen starší generace, ale také mladých lidí. Do věku 24 let totiž mnoho lidí nedokáže regulovat spánek, protože pořád myslí na práci nebo školu. Probdí celé noci a přes den naopak usínají při důležitých věcech. Přitom pro kvalitní spánek je třeba dodržovat základní podmínky.

Místnost pro spaní by měla být bez přílišného množství techniky, zatemněná a dostatečně vyvětraná. Horko a suchý vzduch dělá podmínky horší. Žádné zdroje zvuku a světla v dnešní moderní době asi úplně vypustit nelze, ale omezit bychom je při spánku měli. Co se ideální délky spánku týče, doba je jasně stanovená lékaři. Tedy dospělý člověk potřebuje minimálně šest hodin spánku k tomu, aby byl ráno fit a cítil se vyspalý. Optimálně je však dobré spát sedm hodin, maximálně ale osm. Dobrý spánek je časově mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V této časové ose je nejkvalitnější a tělo tak bude dostatečně zregenerované do dalšího dne.

Ani spánek přes den není vcelku nijak prospěšný. Hodinka odpočinku tělu nijak neprospívá, ale dvacet minut po obědě, kdy žaludek zpracovává vydatnou porci potravy, kterou právě přijal, to je něco jiného. Klidový režim během těchto minut dokáže tělo nabudit k pokračování odchozí činnosti. Pomoc při špatném spaní přichází i ze strany farmaceutické, kdy jsou k dostání volně i na lékařský předpis přípravky. Ty jsou speciálně vyvinuté pro pohodlnější usínání, uvolňují tělo, zklidňují napětí od stresu a také mohou dobu spánku udělat o něco kvalitnější. Určitě je ale dobré vybírat jen ty, které jsou na přírodní bázi, protože jsou nenávykové. Také bezpečné složení bez omamných silných látek by mělo být prioritou. Hotovým balzámem na nervy je kozlík lékařský. Jeho příměsi do doplňků stravy, určených pro kvalitnější spánek, je tak na správném místě. Je-li na obalu napsáno, že obsahuje přípravek i pomerančovník hořký, tak to znamená podporu a delší dobu účinku kozlíku lékařského.

Pravdou je, že noc bez snů jenom kazí následující ráno a poté i den. Když se tak stane občas, dá se to přehlédnout. Dlouhotrvající nedostatek spánku ale dokáže ublížit víc, než si myslíme. Každý druhý Čech totiž trpí nějakou spánkovou poruchou, a to je dost alarmující zjištění. Netýká se to jen starší generace, ale také mladých lidí. Do věku 24 let totiž mnoho lidí nedokáže regulovat spánek, protože pořád myslí na práci nebo školu. Probdí celé noci a přes den naopak usínají při důležitých věcech. Přitom pro kvalitní spánek je třeba dodržovat základní podmínky.

Místnost pro spaní by měla být bez přílišného množství techniky, zatemněná a dostatečně vyvětraná. Horko a suchý vzduch dělá podmínky horší. Žádné zdroje zvuku a světla v dnešní moderní době asi úplně vypustit nelze, ale omezit bychom je při spánku měli. Co se ideální délky spánku týče, doba je jasně stanovená lékaři. Tedy dospělý člověk potřebuje minimálně šest hodin spánku k tomu, aby byl ráno fit a cítil se vyspalý. Optimálně je však dobré spát sedm hodin, maximálně ale osm. Dobrý spánek je časově mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V této časové ose je nejkvalitnější a tělo tak bude dostatečně zregenerované do dalšího dne.

Ani spánek přes den není vcelku nijak prospěšný. Hodinka odpočinku tělu nijak neprospívá, ale dvacet minut po obědě, kdy žaludek zpracovává vydatnou porci potravy, kterou právě přijal, to je něco jiného. Klidový režim během těchto minut dokáže tělo nabudit k pokračování odchozí činnosti. Pomoc při špatném spaní přichází i ze strany farmaceutické, kdy jsou k dostání volně i na lékařský předpis přípravky. Ty jsou speciálně vyvinuté pro pohodlnější usínání, uvolňují tělo, zklidňují napětí od stresu a také mohou dobu spánku udělat o něco kvalitnější. Určitě je ale dobré vybírat jen ty, které jsou na přírodní bázi, protože jsou nenávykové. Také bezpečné složení bez omamných silných látek by mělo být prioritou. Hotovým balzámem na nervy je kozlík lékařský. Jeho příměsi do doplňků stravy, určených pro kvalitnější spánek, je tak na správném místě. Je-li na obalu napsáno, že obsahuje přípravek i pomerančovník hořký, tak to znamená podporu a delší dobu účinku kozlíku lékařského.

Pravdou je, že noc bez snů jenom kazí následující ráno a poté i den. Když se tak stane občas, dá se to přehlédnout. Dlouhotrvající nedostatek spánku ale dokáže ublížit víc, než si myslíme. Každý druhý Čech totiž trpí nějakou spánkovou poruchou, a to je dost alarmující zjištění. Netýká se to jen starší generace, ale také mladých lidí. Do věku 24 let totiž mnoho lidí nedokáže regulovat spánek, protože pořád myslí na práci nebo školu. Probdí celé noci a přes den naopak usínají při důležitých věcech. Přitom pro kvalitní spánek je třeba dodržovat základní podmínky.

Místnost pro spaní by měla být bez přílišného množství techniky, zatemněná a dostatečně vyvětraná. Horko a suchý vzduch dělá podmínky horší. Žádné zdroje zvuku a světla v dnešní moderní době asi úplně vypustit nelze, ale omezit bychom je při spánku měli. Co se ideální délky spánku týče, doba je jasně stanovená lékaři. Tedy dospělý člověk potřebuje minimálně šest hodin spánku k tomu, aby byl ráno fit a cítil se vyspalý. Optimálně je však dobré spát sedm hodin, maximálně ale osm. Dobrý spánek je časově mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V této časové ose je nejkvalitnější a tělo tak bude dostatečně zregenerované do dalšího dne.

Ani spánek přes den není vcelku nijak prospěšný. Hodinka odpočinku tělu nijak neprospívá, ale dvacet minut po obědě, kdy žaludek zpracovává vydatnou porci potravy, kterou právě přijal, to je něco jiného. Klidový režim během těchto minut dokáže tělo nabudit k pokračování odchozí činnosti. Pomoc při špatném spaní přichází i ze strany farmaceutické, kdy jsou k dostání volně i na lékařský předpis přípravky. Ty jsou speciálně vyvinuté pro pohodlnější usínání, uvolňují tělo, zklidňují napětí od stresu a také mohou dobu spánku udělat o něco kvalitnější. Určitě je ale dobré vybírat jen ty, které jsou na přírodní bázi, protože jsou nenávykové. Také bezpečné složení bez omamných silných látek by mělo být prioritou. Hotovým balzámem na nervy je kozlík lékařský. Jeho příměsi do doplňků stravy, určených pro kvalitnější spánek, je tak na správném místě. Je-li na obalu napsáno, že obsahuje přípravek i pomerančovník hořký, tak to znamená podporu a delší dobu účinku kozlíku lékařského.

Pravdou je, že noc bez snů jenom kazí následující ráno a poté i den. Když se tak stane občas, dá se to přehlédnout. Dlouhotrvající nedostatek spánku ale dokáže ublížit víc, než si myslíme. Každý druhý Čech totiž trpí nějakou spánkovou poruchou, a to je dost alarmující zjištění. Netýká se to jen starší generace, ale také mladých lidí. Do věku 24 let totiž mnoho lidí nedokáže regulovat spánek, protože pořád myslí na práci nebo školu. Probdí celé noci a přes den naopak usínají při důležitých věcech. Přitom pro kvalitní spánek je třeba dodržovat základní podmínky.

Místnost pro spaní by měla být bez přílišného množství techniky, zatemněná a dostatečně vyvětraná. Horko a suchý vzduch dělá podmínky horší. Žádné zdroje zvuku a světla v dnešní moderní době asi úplně vypustit nelze, ale omezit bychom je při spánku měli. Co se ideální délky spánku týče, doba je jasně stanovená lékaři. Tedy dospělý člověk potřebuje minimálně šest hodin spánku k tomu, aby byl ráno fit a cítil se vyspalý. Optimálně je však dobré spát sedm hodin, maximálně ale osm. Dobrý spánek je časově mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V této časové ose je nejkvalitnější a tělo tak bude dostatečně zregenerované do dalšího dne.

Ani spánek přes den není vcelku nijak prospěšný. Hodinka odpočinku tělu nijak neprospívá, ale dvacet minut po obědě, kdy žaludek zpracovává vydatnou porci potravy, kterou právě přijal, to je něco jiného. Klidový režim během těchto minut dokáže tělo nabudit k pokračování odchozí činnosti. Pomoc při špatném spaní přichází i ze strany farmaceutické, kdy jsou k dostání volně i na lékařský předpis přípravky. Ty jsou speciálně vyvinuté pro pohodlnější usínání, uvolňují tělo, zklidňují napětí od stresu a také mohou dobu spánku udělat o něco kvalitnější. Určitě je ale dobré vybírat jen ty, které jsou na přírodní bázi, protože jsou nenávykové. Také bezpečné složení bez omamných silných látek by mělo být prioritou. Hotovým balzámem na nervy je kozlík lékařský. Jeho příměsi do doplňků stravy, určených pro kvalitnější spánek, je tak na správném místě. Je-li na obalu napsáno, že obsahuje přípravek i pomerančovník hořký, tak to znamená podporu a delší dobu účinku kozlíku lékařského.

Pravdou je, že noc bez snů jenom kazí následující ráno a poté i den. Když se tak stane občas, dá se to přehlédnout. Dlouhotrvající nedostatek spánku ale dokáže ublížit víc, než si myslíme. Každý druhý Čech totiž trpí nějakou spánkovou poruchou, a to je dost alarmující zjištění. Netýká se to jen starší generace, ale také mladých lidí. Do věku 24 let totiž mnoho lidí nedokáže regulovat spánek, protože pořád myslí na práci nebo školu. Probdí celé noci a přes den naopak usínají při důležitých věcech. Přitom pro kvalitní spánek je třeba dodržovat základní podmínky.

Místnost pro spaní by měla být bez přílišného množství techniky, zatemněná a dostatečně vyvětraná. Horko a suchý vzduch dělá podmínky horší. Žádné zdroje zvuku a světla v dnešní moderní době asi úplně vypustit nelze, ale omezit bychom je při spánku měli. Co se ideální délky spánku týče, doba je jasně stanovená lékaři. Tedy dospělý člověk potřebuje minimálně šest hodin spánku k tomu, aby byl ráno fit a cítil se vyspalý. Optimálně je však dobré spát sedm hodin, maximálně ale osm. Dobrý spánek je časově mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V této časové ose je nejkvalitnější a tělo tak bude dostatečně zregenerované do dalšího dne.

Ani spánek přes den není vcelku nijak prospěšný. Hodinka odpočinku tělu nijak neprospívá, ale dvacet minut po obědě, kdy žaludek zpracovává vydatnou porci potravy, kterou právě přijal, to je něco jiného. Klidový režim během těchto minut dokáže tělo nabudit k pokračování odchozí činnosti. Pomoc při špatném spaní přichází i ze strany farmaceutické, kdy jsou k dostání volně i na lékařský předpis přípravky. Ty jsou speciálně vyvinuté pro pohodlnější usínání, uvolňují tělo, zklidňují napětí od stresu a také mohou dobu spánku udělat o něco kvalitnější. Určitě je ale dobré vybírat jen ty, které jsou na přírodní bázi, protože jsou nenávykové. Také bezpečné složení bez omamných silných látek by mělo být prioritou. Hotovým balzámem na nervy je kozlík lékařský. Jeho příměsi do doplňků stravy, určených pro kvalitnější spánek, je tak na správném místě. Je-li na obalu napsáno, že obsahuje přípravek i pomerančovník hořký, tak to znamená podporu a delší dobu účinku kozlíku lékařského.

Pravdou je, že noc bez snů jenom kazí následující ráno a poté i den. Když se tak stane občas, dá se to přehlédnout. Dlouhotrvající nedostatek spánku ale dokáže ublížit víc, než si myslíme. Každý druhý Čech totiž trpí nějakou spánkovou poruchou, a to je dost alarmující zjištění. Netýká se to jen starší generace, ale také mladých lidí. Do věku 24 let totiž mnoho lidí nedokáže regulovat spánek, protože pořád myslí na práci nebo školu. Probdí celé noci a přes den naopak usínají při důležitých věcech. Přitom pro kvalitní spánek je třeba dodržovat základní podmínky.

Místnost pro spaní by měla být bez přílišného množství techniky, zatemněná a dostatečně vyvětraná. Horko a suchý vzduch dělá podmínky horší. Žádné zdroje zvuku a světla v dnešní moderní době asi úplně vypustit nelze, ale omezit bychom je při spánku měli. Co se ideální délky spánku týče, doba je jasně stanovená lékaři. Tedy dospělý člověk potřebuje minimálně šest hodin spánku k tomu, aby byl ráno fit a cítil se vyspalý. Optimálně je však dobré spát sedm hodin, maximálně ale osm. Dobrý spánek je časově mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V této časové ose je nejkvalitnější a tělo tak bude dostatečně zregenerované do dalšího dne.

Ani spánek přes den není vcelku nijak prospěšný. Hodinka odpočinku tělu nijak neprospívá, ale dvacet minut po obědě, kdy žaludek zpracovává vydatnou porci potravy, kterou právě přijal, to je něco jiného. Klidový režim během těchto minut dokáže tělo nabudit k pokračování odchozí činnosti. Pomoc při špatném spaní přichází i ze strany farmaceutické, kdy jsou k dostání volně i na lékařský předpis přípravky. Ty jsou speciálně vyvinuté pro pohodlnější usínání, uvolňují tělo, zklidňují napětí od stresu a také mohou dobu spánku udělat o něco kvalitnější. Určitě je ale dobré vybírat jen ty, které jsou na přírodní bázi, protože jsou nenávykové. Také bezpečné složení bez omamných silných látek by mělo být prioritou. Hotovým balzámem na nervy je kozlík lékařský. Jeho příměsi do doplňků stravy, určených pro kvalitnější spánek, je tak na správném místě. Je-li na obalu napsáno, že obsahuje přípravek i pomerančovník hořký, tak to znamená podporu a delší dobu účinku kozlíku lékařského.

Vzhledem k tomu, že se přehoupla polovina prázdnin, je potřeba seznámit se s nejdůležitějšími základními pojmy. Konec prázdnin tady bude coby dup. Uteče to jako voda a opět začne školní rok. Vysoká škola je něco naprosto nového. Pojďme se proto seznámit s tím důležitým a základním.
1) Forma studia –tu jste si vybírali již při podávání přihlášky, takže byste již měli tušit, o co jde. Pro zopakování rozlišujeme dvě formy studia, a to prezenční (tzv. denní studium), kdy chodíte do školy téměř denně, podle vašeho rozvrhu přednášek. Kombinované studium (jinak řečeno dálkové) znamená, že do školy jezdíte mnohem méně (1x za 14 dní, 1x za měsíc…), o to více se studiu musíte věnovat doma individuálně.

2) Semestr –na základní a střední škole mluvíme o první a druhém pololetí. Na vysoké škole se toto nazývá zimní a letní semestr, které dohromady tvoří jeden akademický rok. V každém semestru máte určitý počet předmětů, které na konci semestru ukončíte.
3) Zkouškové období –jedná se právě o závěr semestru, kdy ukončujeme všechny předměty. Předmět může být ukončený zkouškou nebo zápočtem. Zkouška může být ústní, písemná nebo kombinovaná a hodnotí se známkou. Zápočet bývá většinou písemný a hodnotí se slovním vyjádřením splnil/nesplnil. V akademickém roce máte zpravidla dva pokusy na zvládnutí zkoušky.

4) Kredity –každý předmět je obodovaný určitým počtem kreditů. Záleží na důležitosti předmětu – A jsou povinné, B jsou povinně volitelné, C jsou volitelné. Abyste byli připuštění ke státnicím, musíte mít nasbíraný určitý počet kreditů, které sbíráte právě tím, že úspěšně zakončíte předmět.
5) Známkování –s klasickými známkami jste se již rozloučili. Nyní nás čeká známkování A – F, kdy A = 1; B = 1,5; C = 2; D = 2,5; E = 3; F = 4. Známka F již znamená, že jste neprošli. V takovém případě musíte zkoušku opakovat. A většinou dostává pouze pár těch nejlepších, B dostávají ti dobří. C a D jsou takovým průměrem a známka E? Občas taky přijde, tomu věřte, ale nevěšte hlavu. E znamená studovat efektivně – nad učením nestrávíte tolik času, a přesto to stačí na to, abyste prošli.JTak hodně štěstí při nástupu a mnoho sil.

Vzhledem k tomu, že se přehoupla polovina prázdnin, je potřeba seznámit se s nejdůležitějšími základními pojmy. Konec prázdnin tady bude coby dup. Uteče to jako voda a opět začne školní rok. Vysoká škola je něco naprosto nového. Pojďme se proto seznámit s tím důležitým a základním.
1) Forma studia –tu jste si vybírali již při podávání přihlášky, takže byste již měli tušit, o co jde. Pro zopakování rozlišujeme dvě formy studia, a to prezenční (tzv. denní studium), kdy chodíte do školy téměř denně, podle vašeho rozvrhu přednášek. Kombinované studium (jinak řečeno dálkové) znamená, že do školy jezdíte mnohem méně (1x za 14 dní, 1x za měsíc…), o to více se studiu musíte věnovat doma individuálně.

2) Semestr –na základní a střední škole mluvíme o první a druhém pololetí. Na vysoké škole se toto nazývá zimní a letní semestr, které dohromady tvoří jeden akademický rok. V každém semestru máte určitý počet předmětů, které na konci semestru ukončíte.
3) Zkouškové období –jedná se právě o závěr semestru, kdy ukončujeme všechny předměty. Předmět může být ukončený zkouškou nebo zápočtem. Zkouška může být ústní, písemná nebo kombinovaná a hodnotí se známkou. Zápočet bývá většinou písemný a hodnotí se slovním vyjádřením splnil/nesplnil. V akademickém roce máte zpravidla dva pokusy na zvládnutí zkoušky.

4) Kredity –každý předmět je obodovaný určitým počtem kreditů. Záleží na důležitosti předmětu – A jsou povinné, B jsou povinně volitelné, C jsou volitelné. Abyste byli připuštění ke státnicím, musíte mít nasbíraný určitý počet kreditů, které sbíráte právě tím, že úspěšně zakončíte předmět.
5) Známkování –s klasickými známkami jste se již rozloučili. Nyní nás čeká známkování A – F, kdy A = 1; B = 1,5; C = 2; D = 2,5; E = 3; F = 4. Známka F již znamená, že jste neprošli. V takovém případě musíte zkoušku opakovat. A většinou dostává pouze pár těch nejlepších, B dostávají ti dobří. C a D jsou takovým průměrem a známka E? Občas taky přijde, tomu věřte, ale nevěšte hlavu. E znamená studovat efektivně – nad učením nestrávíte tolik času, a přesto to stačí na to, abyste prošli.JTak hodně štěstí při nástupu a mnoho sil.

Vzhledem k tomu, že se přehoupla polovina prázdnin, je potřeba seznámit se s nejdůležitějšími základními pojmy. Konec prázdnin tady bude coby dup. Uteče to jako voda a opět začne školní rok. Vysoká škola je něco naprosto nového. Pojďme se proto seznámit s tím důležitým a základním.
1) Forma studia –tu jste si vybírali již při podávání přihlášky, takže byste již měli tušit, o co jde. Pro zopakování rozlišujeme dvě formy studia, a to prezenční (tzv. denní studium), kdy chodíte do školy téměř denně, podle vašeho rozvrhu přednášek. Kombinované studium (jinak řečeno dálkové) znamená, že do školy jezdíte mnohem méně (1x za 14 dní, 1x za měsíc…), o to více se studiu musíte věnovat doma individuálně.

2) Semestr –na základní a střední škole mluvíme o první a druhém pololetí. Na vysoké škole se toto nazývá zimní a letní semestr, které dohromady tvoří jeden akademický rok. V každém semestru máte určitý počet předmětů, které na konci semestru ukončíte.
3) Zkouškové období –jedná se právě o závěr semestru, kdy ukončujeme všechny předměty. Předmět může být ukončený zkouškou nebo zápočtem. Zkouška může být ústní, písemná nebo kombinovaná a hodnotí se známkou. Zápočet bývá většinou písemný a hodnotí se slovním vyjádřením splnil/nesplnil. V akademickém roce máte zpravidla dva pokusy na zvládnutí zkoušky.

4) Kredity –každý předmět je obodovaný určitým počtem kreditů. Záleží na důležitosti předmětu – A jsou povinné, B jsou povinně volitelné, C jsou volitelné. Abyste byli připuštění ke státnicím, musíte mít nasbíraný určitý počet kreditů, které sbíráte právě tím, že úspěšně zakončíte předmět.
5) Známkování –s klasickými známkami jste se již rozloučili. Nyní nás čeká známkování A – F, kdy A = 1; B = 1,5; C = 2; D = 2,5; E = 3; F = 4. Známka F již znamená, že jste neprošli. V takovém případě musíte zkoušku opakovat. A většinou dostává pouze pár těch nejlepších, B dostávají ti dobří. C a D jsou takovým průměrem a známka E? Občas taky přijde, tomu věřte, ale nevěšte hlavu. E znamená studovat efektivně – nad učením nestrávíte tolik času, a přesto to stačí na to, abyste prošli.JTak hodně štěstí při nástupu a mnoho sil.

Vzhledem k tomu, že se přehoupla polovina prázdnin, je potřeba seznámit se s nejdůležitějšími základními pojmy. Konec prázdnin tady bude coby dup. Uteče to jako voda a opět začne školní rok. Vysoká škola je něco naprosto nového. Pojďme se proto seznámit s tím důležitým a základním.
1) Forma studia –tu jste si vybírali již při podávání přihlášky, takže byste již měli tušit, o co jde. Pro zopakování rozlišujeme dvě formy studia, a to prezenční (tzv. denní studium), kdy chodíte do školy téměř denně, podle vašeho rozvrhu přednášek. Kombinované studium (jinak řečeno dálkové) znamená, že do školy jezdíte mnohem méně (1x za 14 dní, 1x za měsíc…), o to více se studiu musíte věnovat doma individuálně.

2) Semestr –na základní a střední škole mluvíme o první a druhém pololetí. Na vysoké škole se toto nazývá zimní a letní semestr, které dohromady tvoří jeden akademický rok. V každém semestru máte určitý počet předmětů, které na konci semestru ukončíte.
3) Zkouškové období –jedná se právě o závěr semestru, kdy ukončujeme všechny předměty. Předmět může být ukončený zkouškou nebo zápočtem. Zkouška může být ústní, písemná nebo kombinovaná a hodnotí se známkou. Zápočet bývá většinou písemný a hodnotí se slovním vyjádřením splnil/nesplnil. V akademickém roce máte zpravidla dva pokusy na zvládnutí zkoušky.

4) Kredity –každý předmět je obodovaný určitým počtem kreditů. Záleží na důležitosti předmětu – A jsou povinné, B jsou povinně volitelné, C jsou volitelné. Abyste byli připuštění ke státnicím, musíte mít nasbíraný určitý počet kreditů, které sbíráte právě tím, že úspěšně zakončíte předmět.
5) Známkování –s klasickými známkami jste se již rozloučili. Nyní nás čeká známkování A – F, kdy A = 1; B = 1,5; C = 2; D = 2,5; E = 3; F = 4. Známka F již znamená, že jste neprošli. V takovém případě musíte zkoušku opakovat. A většinou dostává pouze pár těch nejlepších, B dostávají ti dobří. C a D jsou takovým průměrem a známka E? Občas taky přijde, tomu věřte, ale nevěšte hlavu. E znamená studovat efektivně – nad učením nestrávíte tolik času, a přesto to stačí na to, abyste prošli.JTak hodně štěstí při nástupu a mnoho sil.