Tomáš Baťa (1876-1932) byl stár 18 let, když společně se sestrou Annou (1872-1936) a bratrem Antonínem (1874-1908) ve Zlíně roku 1894 zakládají obuvnickou firmu „Baťa“ a začínají tak nevědomky psát historii dost možná největšího čs. podniku v historii. Vstupním vkladem jim je 800 zlatých, které zdědili po matce. Firma začíná skromně, po roce mají jednu dvoupatrovou budovou a v ní 50 zaměstnanců. Tomáš osobně nosí vyrobené boty v nůši na trh a výdělek dává do podniku, na nějaké zisky z podnikání si sourozenci musí ještě počkat.
V roce 1900 začíná Baťa budovat průmyslový areál, který postupně zabere plochu v řádech kilometrů čtverečních, nyní má však jen jednu budovu.
Po roce 1905, kdy je Tomáš se skupinou kolegů „na zkušenou“ v USA, začíná první velký rozmach firmy – rozšiřují areál, stále více snižují konkurenceschopnost dalších zlínských ševců a zavádějí „americký styl výroby“ – pásovou výrobu. Během 1. světové války vyrábí boty pro c. a. k. armádu a zajistí tak mimo jiné práci pro tisíce mužů, kteří by jinak museli na frontu.
Na konci války za den Baťa díky svým 4 tisícům zaměstnanců vyrobí 10 tisíc párů bot. Krom samotné továrny staví koželužny, elektrárnu, cihelnu a síť prodejen. Také zkupuje pozemky okolo Zlína, kde vznikají sídliště pro zaměstnance, ony typické cihlové domky.
V září 1923 je Tomáš Baťa zvolen starostou. O rok později, 1. května 1924 firma Baťa pořádá historicky první „Prvomájové oslavy“, takže žádní komunisti ale Baťa, to byl ten, kdo tuto tradici založil, ostatně, budoucí soudruzi od Baťů převzali i pozdrav „čest práci“, ano, i to má původ ve Zlíně.
Rozmach nezastavuje ani Světová hospodářská krize roku 1929, namísto zdražování Baťa zlevňuje až o 50 %, vzniká typ ceny zakončený 9, místo 100,- tedy 99,- a tak podobně, mzdy snižuje až po domluvě se zaměstnanci. Je si vědom toho, že zisk není vše, že je potřeba i spokojenost lidu, otevírá tak ve Zlíně moderní Obchodní dům (dnes již nepůvodní, zrekonstruovaný), Společenský dům (dnes hotel Moskva) či Velké kino a po celém městě jsou k vidění panely s hesly, z nichž známá jsou „co chceš-můžeš“, „mysleme, mějme cíl“ a nejznámější „náš zákazník – náš pán“.
Kapacita Zlína začíná nabývat maxima, Baťa koupí močály okolo sousedních Otrokovic, vysuší je a postaví zde novou městskou část – Baťov, v těsné blízkosti vzniká nový průmyslový areál a letiště.
Počátkem 30. let je Baťa jednou z největších firem světa, jen na daních odvádí okolo 50 milionů čs. korun, konkurence zajistí nepodporování vývozu značky Baťa, a tak firma exportuje celé továrny, pobočky má například v Indii, Jižní i Severní Americe a samozřejmě po celé Evropě. Spolu s obuvnictvím Baťa podniká v 35 dalších oborech.
Firmu BAŤA opouštíme v době její největší slávy, která je dodnes ve Zlíně patrná, takže až budete mít chuť poznat tento příběh víc, přijďte k nám do Zlína, do „Hlavního města obuvi“.
„Za všechno vděčím svým kritikům a konkurenci, nebýt jich, nebylo by Baťova úspěchu.“
– T. Baťa
