Vzpomínám si, když jsem svou babičku učila zacházet s mobilním telefonem. Abych se vám přiznala, tak jsem měla u toho opravdu nervy a někdy jsem si říkala, že to asi vzdám. Že babičku nic učit nebudu. Protože babička se taky u toho vztekala. Kolikrát mi přišlo, že se babička ani nesnaží. Protože babička sama od sebe se chtěla naučit zacházet s mobilním telefonem. Chtěla umět psát sms a taky se sms číst. Jenomže jak už to, tak bývá, moc staré lidi ničeho asi nenaučíte. Babičce jsem to vysvětlovala jsem asi padesátkrát denně, ale vůbec tomu nerozuměla, nechápala to a nešlo jí to do hlavy. Byla jsem z toho velice nešťastná a smutná, protože babička z toho byla taky samozřejmě smutná a byla nesvá, že jí tohle vůbec nejde. Že se jí tohle vůbec nedaří. A opravdu mě to bylo líto, ale nešlo nic dělat, tak jsem babičce řekla, že si dáme třeba pár dní odklad, že jí to zase budou učit později.Jenom že jak se řeklo, tak jsem taky udělala. A bohužel ani po týdnu se to babička sama naučila. Babička z toho byla nešťastná, protože její sousedka, která je o dva roky starší, než babička umí s mobilem zacházet opravdu skvěle. Nechápu, co moje babička na tom nechápe, že nemůže vybírat sms anebo si taky napsat smsku. Babička je jinak opravdu velice šikovná, proto nechápu, že se jim nedaří zacházet s mobilním telefonem tak, jak by si přála. Ale uvidíme, protože třeba časem se to všechno zlepší a bude umět zacházet s mobilním telefonem tak, jak sama si přeje. Já jsem si řekla, že když jsme se taky kdysi naučila zacházet s mobilním telefonem, tak že by to taky mohla babička zvládnout. A na věk bych nekoukala. Znám totiž i stačí lidi, kteří umí skvěle zacházet s mobilem a nedalo jim to vůbec žádnou sílu, naučili se to skoro sami od sebe. Takže babička to nevzdá a naučí se to. Nikdy není pozdě se něco naučit. 3/5 - (1 vote)